Samnité byli starověký Italský národ, který obýval Samnium v jižní Itálii v oblasti Apeninských hor s hlavním městem Bovianum. Samnité byli odolní domorodci, kteří někdy bojovali po boku Římské republiky, ale jindy proti nim bojovali v samnitských válkách. Samnité byli podmaněni do roku 290 př. n. l. po porážce ve třetí samnitské válce, ale pokračovali v boji proti Římu ve 2. a 1. století př. n. l.
Samnité byli obyvateli Samnia v jižní Itálii v oblasti Apeninských hor a mluvili jazykem Oscanů. Jejich hlavním městem bylo Bovianum. Samnité v jižní Itálii byli proslulí svými chocholy, které nosili ze svých zlatých přileb, a svými dlouhými kopími zakončenými rudým peřím. Samnité měli rozsáhlou oblast, která se rozšiřovala od řeky Liris na severu do oblasti obsazené řeckými městy Tarentum. Samnité zahájili první Samnitskou válku v roce 343 př. n. l. kvůli jejich útoku na město Sindicini s pomocí římských nepřátel, Kampánců, a byli poraženi v bitvě u Mons Gaurus Římany, přičemž válka skončila v roce 341 př. n. l.
Samnité žili v míru až do roku 324 př. n. l., kdy podporovali povstání Tarquiniů proti římské nadvládě v severní Itálii. Samnitům se v roce 316 př. n. l. téměř podařilo dobýt Capuu, ale byli odvráceni a v roce 311 př. n. l. byli poraženi v druhé bitvě u Vesuvu a Salernum padlo Římské republice. V roce 306 př. n. l. padlo samo Bovianum Římanům a skončila druhá samnitská válka, kdy Samnité padli Římu pod nohy.
Nicméně v druhé punské válce v letech 210 a 200 př. n. l. bojovali Samnité za Hannibala z Kartága a jeho armádu a pokračovali ve válčení s Římany. S koncem války byli podrobeni a jejich poslední vzpoura proti Římu byla během sociální války. V 80. letech př. n. l. byli poraženi Luciem Corneliem Sullou u Říma a poté byli zničeni.