Co je to recese a kdy začne další?

Recese od druhé světové války trvají v průměru něco málo přes 10 měsíců. Ta poslední, která začala v roce 2020, trvala pouhé dva měsíce.

Chaotické akciové trhy, nebetyčně vysoké úrokové sazby a bolestivá inflace způsobily, že lidé mají v hlavě jednu otázku: Jsme v recesi?

Pravděpodobně ještě ne, ale objevují se známky ekonomické slabosti. Důležitými otázkami, které zaměstnávají lidi na Wall Street i mimo ni, je, kdy se změní v dlouhodobý pokles a jak dlouho může tento pokles trvat.

Hlavní banky zlepšily své prognózy, aby zohlednily rostoucí možnost hospodářského poklesu. Analytici banky Goldman Sachs odhadují pravděpodobnost recese v příštím roce na 30 %, což je nárůst z 15 %. Ekonomové Bank of America předpověděli 40procentní pravděpodobnost recese v roce 2023.

Přinášíme vám stručného průvodce tím, co byste měli vědět o recesích a proč někteří lidé o další recesi hovoří již nyní.

Co je to recese?

Zjednodušeně řečeno, recese nastává, když ekonomika přestane růst a začne se zmenšovat.

Někteří říkají, že k tomu dochází, když hodnota zboží a služeb vyrobených v dané zemi, známá jako hrubý domácí produkt, klesá po dvě po sobě jdoucí čtvrtletí nebo půl roku.

Ve Spojených státech však Národní úřad pro ekonomický výzkum, sto let stará nezisková organizace, která je obecně považována za arbitra recesí a expanzí, zastává širší názor.

Podle tohoto úřadu je recese „výrazný pokles ekonomické aktivity“, který je rozsáhlý a trvá několik měsíců. Obvykle to znamená nejen pokles hrubého domácího produktu, ale také pokles příjmů, zaměstnanosti, průmyslové výroby a maloobchodních tržeb.

Výbor úřadu pro datování hospodářského cyklu sice vyhlašuje, kdy se nacházíme v recesi, ale často se tak děje až dlouho poté, co pokles již začal. Recese mají různé podoby a velikosti. Některé jsou dlouhé, jiné krátké. Některé způsobují trvalé škody, na jiné se rychle zapomene.

Recese končí, když se vrátí hospodářský růst.

Proč si někteří lidé myslí, že recese přichází?

Stručná odpověď: Federální rezervní systém.

Centrální banka se snaží zpomalit ekonomiku, aby omezila inflaci, která nyní roste nejrychleji od roku 1981. Minulý týden Fed oznámil největší zvýšení úrokových sazeb od roku 1994 a další velké skoky v nákladech na půjčky jsou pravděpodobné i v tomto roce.

Podle Beth Ann Bovino, hlavní ekonomky pro USA ve společnosti S&P Global, se Fed snaží rychlým zvýšením úrokových sazeb „strhnout náplast“.

Stav akciového trhu

Pokles akciového trhu v letošním roce byl bolestivý. A je stále obtížné předvídat, co nás čeká v budoucnu.
Chmurný výhled: Akciový trh má nakročeno k nejhoršímu prvnímu pololetí roku přinejmenším od roku 1970. A to je jen část hororového příběhu pro investory a společnosti v tomto roce.
Rada pro investory: Medvědí trhy a recese jsou mnohem častější, než si mnozí lidé uvědomují. Připravenost může minimalizovat potíže a dokonce nabídnout investiční příležitosti, říká náš sloupkař.
Rizika recese: Investoři se soustředí na hrozbu, kterou pro ekonomiku představuje inflace a vyšší úrokové sazby, a sázejí na to, že volatilita zůstane.
Kryptografický krach: Uprostřed těžkého období pro digitální měny kryptografické společnosti propouštějí zaměstnance a zmrazují výběry, což vyvolává otázky o zdraví ekosystému.

Fed říká, že musíme jednat hned, musíme jednat tvrdě a musíme dopředu hodně zvýšit sazby, než se situace ještě více vymkne kontrole.“

Akcioví investoři se obávají, že centrální banka nakonec příliš zpomalí růst a spustí recesi. A index S&P 500 se již nachází na medvědím trhu – což je termín pro případ, kdy akcie klesnou o více než 20 % z nedávných maxim.

Na trhu s bydlením, kde sazby hypoték vyskočily na nejvyšší úroveň od roku 2008, realitní společnosti jako Redfin a Compass propouštějí zaměstnance v očekávání poklesu.

Spotřebitelé, kteří jsou motorem ekonomiky Spojených států, se také stále více obávají o ekonomiku, a to je špatný vývoj. V květnu dosáhl spotřebitelský sentiment nejnižšího bodu za posledních téměř 11 let.

Pokud jsou lidé v depresi, mají obavy o své finance nebo kupní sílu, začnou zavírat své peněženky. Způsob, jakým se domácnosti připravují na recesi, je spořit. Nevýhodou je, že pokud všichni šetří, pak ekonomika neroste.

Jak často dochází k recesi a jak dlouho trvá?

I když se mluví o „hospodářských cyklech“, tedy o obdobích růstu, po nichž následuje pokles, není v tom, jak recese probíhají, mnoho pravidelností.

Některé se mohou odehrávat i po sobě, jako například recese, která začala a skončila v roce 1980, a další, která začala v následujícím roce, uvádí úřad. Jiné se objevují s desetiletým odstupem, jako tomu bylo v případě poklesu, který skončil v březnu 1991, i v případě dalšího, který začal v březnu 2001 po krachu dot-com v roce 2000.

Podle N.B.E.R. trvaly recese od druhé světové války v průměru každá jen něco málo přes deset měsíců, ale samozřejmě existují recese, které vynikají.

Velká hospodářská krize, která se starším Američanům vryla do paměti, začala v roce 1929 a skončila o čtyři roky později, i když mnozí ekonomové a historici ji definují šířeji a tvrdí, že skončila až v roce 1941, kdy byla ekonomika mobilizována pro vstup země do druhé světové války.

Poslední dvě recese zdůrazňují, jak rozdílné mohou být: Velká recese trvala 18 měsíců poté, co na konci roku 2007 splaskla bublina na trhu s bydlením a následovala finanční krize. Recese na vrcholu pandemie koronaviru v roce 2020 trvala pouhé dva měsíce, takže byla nejkratší v historii, přestože pro mnoho lidí znamenala krutou zkušenost.

Jen z hlediska samotného objemu poklesu reálné aktivity a této rychlosti byl Covidový pokles nejokázalejší, velmi významná část pracovní síly v dubnu 2020 prostě nepracovala.“

Lze recesím předcházet?

Ne tak docela. Ať se politici a vládní úředníci snaží sebevíc, pro úplné odvrácení recese mohou udělat jen málo.

I kdyby politici dokázali vytvořit dokonale promazanou ekonomiku, museli by ovlivnit i způsob, jakým Američané o ekonomice přemýšlejí. To je jeden z důvodů, proč se snaží ukazatelům, jako jsou zprávy o zaměstnanosti, burzovní indexy a sváteční maloobchodní tržby, vtisknout co nejlepší tvář.

Úředníci mohou udělat některé věci pro zmírnění závažnosti recese například prostřednictvím měnové politiky Fedu a pomocí fiskální politiky, kterou určují zákonodárci.

Pomocí fiskální politiky se zákonodárci mohou pokusit zmírnit dopady recese. Jednou z reakcí může být cílené snižování daní nebo zvyšování výdajů na záchranné programy, jako je pojištění v nezaměstnanosti, které se automaticky spouští, aby stabilizovaly ekonomiku, když se jí nedaří.

Aktivnější přístup by mohl spočívat v tom, že by Kongres schválil nové výdaje například na infrastrukturní projekty s cílem stimulovat ekonomiku vytvořením nových pracovních míst, zvýšením ekonomické produkce a zvýšením produktivity – i když to může být v současné době obtížné, protože tento druh výdajů by mohl zhoršit problém inflace.

 

Mých 10 nejzajímavějších míst ve Vídni

Někteří lidé se mě ptají na mé osobní tipy, kam ve městě zajít, protože jsem strávil stovky hodin touláním se po ulicích, abych vám mohl přinést tyto webové stránky. Zde je tedy mých deset nejlepších míst, která ve Vídni navštívit…

1. BAH HUMBUG… JEN SE PROCHÁZEJTE CENTREM

Podívejte, Vídeň je historické město a navzdory obrovskému množství bomb, které spadly za druhé světové války, zůstává historické centrum z velké části takové, jaké bylo kdysi.

Takže se zdá, že každých pár kroků přinese nějaký palác, památník, kostel nebo budovu s nákladnou dekorativní fasádou, kterou dnes prostě nedostanete.

Nechte své nohy, aby vás provedly po pěších zónách v centru města, a kochejte se výhledem. Začněte například na náměstí Heldenplatz a projděte palácovým komplexem Hofburg, pak podél třídy Graben ke katedrále Stephansdom.

Zablouděte do malých uliček a paralelních ulic, abyste unikli případným davům a zažili další architektonické lahůdky, které většina lidí spěchajících z bodu A do bodu B neuvidí.

2. CAFÉ CENTRAL NEBO…

Při svém putování se určitě někde zastavte na kávu a dortík, které mám tak rád. To je docela top z mých doporučených zážitků.

Otázkou je, kam se zastavíte vy?

Všichni doporučují Café Central nebo Café Sacher, takže se dá očekávat, že obě budou plné návštěvníků.

A také jsou: fronty na vstup jsou běžné. Pro jistotu si rezervujte stůl nebo navštivte kavárnu hned ráno.

Zejména Café Central nabízí úchvatnou výzdobu interiéru, jako byste právě vstoupili na filmové plátno.

Tradiční i alternativní vídeňskou kávu a zákusky však nabízí i spousta dalších míst: vyzkoušejte některé z těchto kaváren. Vezměte si s sebou filozofickou knihu ke čtení (nebo tužku a papír a napište si vlastní).

3. HUNDERTWASSEROVO MUZEUM (NIKOLIV DŮM)

Většina lidí už slyšela o Hundertwasserhausu, bytovém domě navrženém umělcem Friedensreichem Hundertwasserem. A je to pěkné místo k návštěvě, se svými barvami, křivkami, nástěnnými malbami, spirálami a stromy vykukujícími v podivných úhlech.

Ale na mě je tam příliš mnoho prodejen suvenýrů. Takže raději půjdu do Hundertwasserova muzea.

Budova je celá Hundertwasserova, ale s menším počtem přihlížejících. A můžete skutečně vejít dovnitř, kde objevíte nádhernou sbírku jeho umění (nemluvě o vždy vynikající výstavě fotografií).

Tolik barev a radosti na jednom místě.

4. OK, ANO, ZÁMEK SCHÖNBRUNN (A ZOO)

Existuje velmi dobrý důvod, proč je zámek Schönbrunn nejoblíbenějším turistickým místem Vídně. Je velkolepý a prohlídka interiéru je prohlídkou docela působivé evropské historie.

Navštivte ho brzy ráno, kdy jsou brány parku otevřené, ale pokladny ne. Pak se zastavte vzadu, dojděte až za Neptunovu fontánu a podívejte se dolů na upravené zahrady a palác, když jsou prázdné od návštěvníků.

Miluji tam také zoologickou zahradu (jednu z nejlepších na světě). Mají tam pandy velké. Obří pandy!

5. KUNSTKAMMER

V Kunsthistorickém muzeu se nachází více uměleckých pokladů, než bys mohl potřást bezcenným Bruegelem (mají jich hned několik). Vše od Rembrandta až po římské zlato.

Skutečné kouzlo však žije v části Kunstkammer, kde se nachází Kabinet kuriozit, který v průběhu staletí shromáždili různí Habsburkové.

Věci v něm berou dech.

Prohlédněte si například nádherné bronzové sochy od Giambologny, biblické výjevy vyřezané do dřeva o velikosti přívěsku na klíče, mechanické lodě ze 16. století, zlaté nádoby na sůl a pepř za miliony a mnoho dalšího.

6. RŮŽOVÁ ZAHRADA VE VOLKSGARTENU

A co teď řada za řadou různých odrůd, které jsou všechny pohromadě a vytvářejí barevný závan na pozadí císařského přepychu 19. století?

To je růžová zahrada v parku Volksgarten. Opět platí, že se tam určitě vydejte brzy, když nikdo není poblíž (a jděte v létě, když jsou růže venku, jinak to nemá moc smysl).

7. MUZEUM MAK

Vídeň má spoustu špičkových muzeí. Ale já mám zvláštní slabost pro muzeum MAK. V této přehlídce užitého umění a designu je cítit láska k tomu, co dělají.

Dočasné výstavy jsou vždy báječné. Pokaždé jsem odcházel nadšený a omlazený (a to jsem nešťastný třiapadesátník s pozorností komára).

Když už jsme u těch muzeí, chválím Belveder, už jen proto, že se v něm nachází nejslavnější rakouské umělecké dílo. Bylo by neslušné navštívit Vídeň a nepodívat se na Klimtův Polibek.

A další pochvala patří Albertině, která hostí snad nejprestižnější výstavy umění.

8. MALÉ MÍSTO NA NÁMĚSTÍ HELDENPLATZ

Je těžké uniknout modernímu světu, ale tady je něco, co stojí za pokus…

Jděte na náměstí Heldenplatz, postavte se kousek od silnice, která jím prochází, před budovu Neue Burg, a udělejte otočku o 360°.

Možná budete muset trochu upravit svou polohu a mít oči nahoře, abyste se vyhnuli všem autům. Měli byste však spatřit panorama, které se od konce 19. století z velké části nezměnilo.

Pokaždé z toho mám radost.

Samozřejmě, že výhled může zkazit stavební jeřáb nebo lešení. A dočasné budovy parlamentu na náměstí jsou nevysvětlitelnou skvrnou. Ale i tak můžete zapojit fantazii.

S trochou štěstí kolem projede kočár tažený koňmi, který dodá dění trochu zvukové autenticity.

9. MUZEUM VOJENSKÉ HISTORIE

Rád si prohlížím předměty, které nabízejí přímé spojení s minulostí. A Heeresgeschichtliches Museum takových exponátů nabízí celou řadu.

Ohlédneme-li se zpět do historie, můžeme jednu nebo dvě události označit za ty, které skutečně změnily svět. Jednou z nich je atentát na Františka Ferdinanda v Sarajevu, který urychlil první světovou válku.

Vůz, ve kterém tehdy jel, se nachází v tomto muzeu. A také šaty, které měl na sobě… stále potřísněné.

To je ta významná historie, o které mluvím.

10. MOZARTŮV BYT

Což mě přivádí k Mozartovu bytu z úplně stejného důvodu. Jsou tu slavné osobnosti a je tu Mozart. Snad nejslavnější skladatel všech dob.

Dokážete si tedy představit, že byste stáli ve stejné místnosti, v níž stál on, a dívali se na stejný výhled, na který se kdysi díval on? Ano.

Vídeň je takových zážitků plná (kašel, Beethoven, kašel, Haydn a mnoho dalších), ale tento je z nich možná nejpůsobivější.

11. VÁNOČNÍ TRHY

Ano, to je o jeden tip víc, než jsem slíbil.

Pokud můžete, vydejte se do Vídně v období Vánoc. Vládne tu zvláštní atmosféra plná světel a chuchvalců páry z hrnků s punčem.

Vyzkoušejte vánoční trh Belvedere po setmění a získejte nádhernou příležitost k fotografování. Nebo upřímně řečeno jakýkoli trh.

Dokonce i profesionální cynici jako já si nemohou pomoct a mohou se těšit na ovoce v čokoládě, pečené kaštany, jiskřivé svíčky, dobrou náladu a možnost koupit pozoruhodně milý ručně vyrobený předmět pro nějakého nevděčného příbuzného.

Labradorský retrívr – Fakta o plemeni a informace

Labradorského retrívra už možná znáte jako energického rodinného psa, který miluje vodu. Možná máte také pocit, že je vidíte všude. To není náhoda, protože labradorský retrívr je jedním z nejoblíbenějších psů  ve velké části světa. Přečtěte si další informace o tomto nenáročném plemeni psů, od jejich historie loveckých psů až po to, jak se starat o svého vlastního nejlepšího přítele labradora, a rozhodněte se, zda je pro vás labradorský retrívr ten pravý.

Charakteristika plemene

Labradorský retrívr má hustou, krátkou až středně dlouhou srst se širokou hlavou. Jako dokonalý vodní pes se labrador díky svým pavučinovým prstům dokáže pohybovat v mokrém prostředí a jeho vydří ocas připomínající kormidlo je skvělý pro plavání (a shazování věcí ze stolku). Pásy na nohou jim také pomáhají udržet se v pohodlí v chladnějším podnebí a vytvářejí „sněžnice“, díky nimž se jim mezi prsty nezasekává sníh a led.

Labradorští retrívři se rodí v různých zbarveních, například žlutý labrador, čokoládový labrador a černý labrador. Stříbrný labradorský retrívr má vzácnější šedavé zbarvení s nápadně modrýma očima. Ačkoli to tak zní, „zlatý labrador“ není zbarvení labradorského retrívra, ale kříženec zlatého retrívra a pravého labradora.

V rámci plemene labradorů existují dva odlišné tělesné typy. Polní nebo pracovní varieta (označovaná také jako „americký“ typ) má obvykle lehčí kostru, delší a méně hustou srst, užší hlavu a delší čenich. Mají také tendenci mít více energie a být vyššího vzrůstu. To není náhoda, protože tito labradoři jsou stavěni k práci.

„Anglická“ neboli výstavní varieta labradorského retrívra má obvykle kratší končetiny, hustší srst a širokou hlavu. Tato odrůda se lépe hodí jako rodinný mazlíček.

Co se týče péče o srst, labradorský retrívr obvykle líná dvakrát ročně nebo v mírném podnebí celoročně. Stejně jako u jiných psů s dvojitou srstí by mělo stačit týdenní kartáčování (nebo denní během línání), aby se zabránilo obávanému vyfoukání podsady.

Osobnost labradorského retrívra

Labradorský retrívr byl vyšlechtěn jako přátelský pes, a to jak k lidem, tak k ostatním psům. Jako doplněk k této mírné povaze jim jejich pracovní historie propůjčuje vysoce energickou, nebojácnou a nadšenou osobnost.

Labradoři jsou zvědaví a inteligentní, což znamená, že se dobře uplatní jako služební psi, ale to může znamenat, že váš svobodomyslný labrador spíše uteče nebo náhle zmizí, nejspíše proto, že sledoval něco zajímavého (veverku?). Proto se mnoho majitelů psů plemene labradorský retrívr rozhodlo své mazlíčky očipovat.

Ideální prostředí pro labradorského retrívra

Pes labradorského retrívra potřebuje dostatek pohybu a pobytu venku. A jak napovídá jejich jméno, rádi aportují. Nejlepším domovem pro labradora bude domov s velkým dvorem nebo prostorem v okolí pro dlouhou hru na aportování. Díky své milé povaze a lásce ke hře jsou tito psi oblíbeným plemenem pro aktivní rodinu.

Ideální člověk pro labradorského retrívra

Ideální lidský společník pro labradorského retrívra si rád hraje stejně jako jeho pes. To může znamenat dlouhé procházky a běhání, plavání nebo házení míčem.

Historie labradora jako pracovního psa však také znamená, že každodenní procházky za účelem pohybu nestačí. Výcvik triků, puzzle hračky a další psychicky náročné hry, jako je schovávaná, pomohou udržet vašeho labradora šťastného.

Výcvik poslušnosti labradorů

Díky důslednému pozitivnímu posilování bude labrador vynikat v základním výcviku poslušnosti a brzy bude připraven přejít ke složitějším dovednostem. O labských psech je známo, že jsou trochu roztržití, ale to lze snadno zmírnit dostatkem duševního a fyzického cvičení, včetně výuky nových triků v klidném prostředí, kde se mohou soustředit.

Labradorští retrívři jsou díky svému talentu pro učení a nenáročné povaze vynikajícími služebními psy. Labradoři slouží jako společníci nemocných nebo zranitelných lidí a jsou schopni plnit složité úkoly, jako je přetočení člověka do zotavovací polohy nebo aktivace nouzového komunikačního zařízení.

Podle organizace Psi pro slepce jsou labradoři nejúspěšnějšími vodicími psy. Tento čichový šampion může pracovat i při pátracích a záchranných akcích a hodí se zejména pro náročnější práci, jako je například záchrana na vodě. Labradorští retrívři jsou skutečnými hrdiny psího světa.

Péče o labradorského retrívra

Většina rodičů labradorských retrívrů najde péči o psa poměrně snadno. Labradoři mají hustou dvojitou srst a podsadu shazují na jaře a na podzim (nebo celoročně v mírném podnebí). Během sezónního línání je můžete denně kartáčovat, abyste jim pomohli odstranit srst. Po zbytek roku by mělo stačit kartáčování jednou týdně v rámci údržby. Občasné koupání může být nezbytné k udržení čistoty labradorského retrívra, zejména pokud váš labrador rád vyhledává páchnoucí věci, ve kterých se válí. Stejně jako většině psů je třeba labradorskému retrívrovi pravidelně stříhat drápky a čistit zuby, aby se udrželo zdraví zubů.

Zdraví labradorského retrívra

Labradorští retrívři jsou obvykle zdravým plemenem s velmi malým počtem zdravotních problémů. U některých labradorů se může objevit dysplazie loktů a dysplazie kyčelních kloubů, ale méně než u jiných plemen psů. Labradorští retrívři mohou mít také sklon k problémům s koleny a očním problémům, jako je progresivní atrofie sítnice. Další informace o prevenci nebo léčbě možných zdravotních problémů získáte od svého veterináře. Mnoho majitelů domácích mazlíčků se pro jistotu rozhodne pro zdravotní pojištění.

Poznámka k nekonečné hře na aportování: někteří labradoři budou pracovat, dokud nezkolabují. Při hře si nezapomeňte dělat pravidelné přestávky na odpočinek a vodu.

Historie labradorského retrívra

Podle Amerického kynologického svazu (AKC) byli první labradorští retrívři vyšlechtěni v Anglii, a to z jedinečného a vodu milujícího předka, vodního psa svatého Jana. Svatojánští vodní psi původně pocházeli z Newfoundlandu, kde pomáhali rybářům s aportováním sítí a dalšího vybavení, a dokonce se potápěli pro upuštěné ryby.

Labradorští retrívři, kteří pracovali hlavně jako psi se zbraní a specializovali se na aportování vodního ptactva, se později stali vynikajícími sportovními psy, vstoupili do výstavního kruhu a nakonec se dostali do role zábavného rodinného společníka, jak ho známe dnes. Po celém světě, zejména však ve Spojených státech, Anglii a Kanadě, zůstává labradorský retrívr dodnes jedním z nejoblíbenějších psích plemen.

Pořízení labradorského retrívra

Pořízení labradorského retrívra je jednoduché, ale je důležité být připraven. Pokud si pořizujete štěně labradora, strávíte spoustu času výukou základní poslušnosti, socializací štěněte s ostatními lidmi a psy a výukou důležitých dovedností, jako je spaní přes noc a chození na záchod venku.

Najít štěně labradora nebo dospělého psa může být stejně snadné jako hledání na internetu, ale dejte si pozor na mlýny na štěňata a internetové podvody. Existuje mnoho způsobů, jak najít seriózního chovatele, a je dobré se poptat, navštívit ho předtím, než se zavážete k platbě, a důvěřovat svému instinktu.

Záchranné stanice pro labradorské retrívry

Dalším způsobem, jak najít labradorského retrívra, je adopce v záchranné stanici. Na rozdíl od štěňat jsou záchranáři často kastrovaní a mají všechna očkování. Mnoho zachráněných labradorských retrívrů je odevzdáno jednotlivými majiteli a tito psi pravděpodobně znají základní povely a jsou socializovaní. Pokud tomu tak není, neznamená to, že s nimi nemůžete pracovat. Obraťte se na důvěryhodného trenéra psů, který vám poskytne více informací o tom, jak naučit psa, který nezažil příliš mnoho struktury, nebo jak pomoci psovi, který prodělal trauma, aby se cítil bezpečně a vítán.

Chovatelé labradorských retrívrů

Chcete-li najít chovatele, kteří musí splňovat přísné požadavky, použijte vyhledávací nástroj American Kennel Club (AKC) a najděte renomovaného chovatele labradorských retrívrů ve svém okolí. Při návštěvě se nezapomeňte zeptat na případné zdravotní problémy v krevní linii psa a poraďte se o případných genetických testech.

Další informace o labradorských retrívrech

Toužíte se dozvědět více o tomto temperamentním a milém plemeni psů? Máme pro vás vše, co potřebujete vědět o štěňatech labradorů, praktického průvodce, který vám pomůže rozeznat labradory od jejich blízkých příbuzných zlatých retrívrů, a také celou řadu příruček, které vám pomohou vybrat správnou přepravku, pelíšek, vodítko, srst – a mnoho dalšího – pro vašeho labradora.

Amadina gouldové

Amadina gouldové je drobný pěvěc (nikoli papoušek) z čeledi astrildovitých. Jedná se o malé ptáčky (velikost se pohybuje okolo 15 cm a váha cca 15 g) původem z Austrálie. V jejich domovině obývají savany, kde teplota šplhá až k 50 °C a v podstatě neklesá pod 20°C. Díky těmto klimatickým nárokům bývají popisováni jako tzv. panelákoví ptáci – vyhovuje jim pokojová teplota a nízká vlhkost v bytech.

Amadiny gouldové (neboli guldy) jsou společenští ptáčci, v jejich domovině tvoří hejna až o několika tisících jedinců, a není tedy v žádném případě vhodné je chovat o samotě. Pokud není plánován odchov mláďat, ideální volbou jsou dva samečci, jelikož se jedná o ptáčky neagresivní a dobře spolu vycházející. Pokud je zájem na odchovu mláďat, je nutno mít alespoň 2 páry, neboť po chovné sezoně (která u guld trvá od zhruba října do března, v době australského jara a léta) je nutno páry rozdělit, aby samečci samičky neobtěžovali a nedošlo k úplnému vyčerpání a úhynu chovných samic.

Jelikož se nejedná o papoušky, chovatel nemůže očekávat, že se ptáčci „ochočí“ a „zkrotnou“, jedná se o aktivní a divoké tvory, kteří mají z člověka přirozený a hluboce zafixovaný strach. V zajetí se tedy chovají pro svou nevšední krásu a barevnost, a pro nespočet barevných mutací. Člověku mohou také sloužit jako společníci, kteří si vystačí sami a nepotřebuje prakticky žádnou pozornost chovatele, kromě každodenní výměny vody a potravy. Z tohoto hlediska jsou tedy ideální volbou pro zaměstnané lidi, kteří by si zároveň rádi pořídili do domácnosti zvíře. Výhodou je, že na rozdíl od papoušků nejsou guldy hlučné, nemohou se ozývat zvučným křikem a i zpěv samečků je velmi tichý a nenápadný.

Při výběru klece je nutno si uvědomit, že ptáček zde stráví většinu svého života a jeho základní potřebou je let. Volný prolet u guldiček není příliš doporučovaný, a to vzhledem k jejich plachosti, kdy při chytání může dojít k poranění zvířete. Je tedy nutné počítat s tím, že klec pro dva ptáky musí mít alespoň 80 cm na délku, naopak výška není tak směrodatná, jelikož pták není vrtulník, který by dokázal létat nahoru a dolů. Z tohoto vyplývá, že většina komerčně prodávaných klecí je pro chov jakéhokoli ptactva zcela nevhodná a nezajišťuje zabezpečení základních potřeb zvířat. Je tedy nutné pečlivě vybírat a zajistit zvířatům potřebný komfort.

Co se týče potravy, jedná se o zrnožravý druh. V mém chovu se osvědčilo krmení španělské značky Cunipic, a to Cunipic Finches. Jedná se o kompletní krmnou směs s nástřikem vitamínů a minerálů přímo na zrna, což zajišťuje optimální kondici ptáků. Mimo tuto směs mají ptáci trvale k dispozici také průmyslově vyráběnou vaječnou míchanici s medem značky Witte Molen či Orlux s mořskými korýši, grit pro správné trávení, směs divokých semen od Deli Nature a klasy červeného senegalského prosa. Nově podávám také směs pro amadiny gouldové od Deli Nature a foniopaddy jako přírodní prevenci proti kokcidioze. Tuto stravu mají k dispozici adlibitně a po celý rok. Samozřejmostí je přístup k čerstvé vodě po celý den a k dispozici mají též sépiovou kost. Ptáci tak mají pěkné, zdravé a lesklé peří a jsou v optimální kondici. Klíčenou, máčenou či zelenou potravu nepodávám z důvodu zvýšeného tizika zažívacích problémů – dotaci vitaminů mají zajištěnu z výše uvedené stravy, plus přidávám několikrát do týdne do pitné vody přípravek Oropharma Opti-Vit. Pravidelně také přeléčuji chov přípravky proti plicním roztočům – každý měsíc přidávám do vody S76 a dvakrát do roka přeléčuji též přípravkem Scatt.

Klec s ptáky umisťujeme do klidného, teplého prostředí, bez průvanu. Osvědčený je chov v bednových klecích, kde mají ptáci dostatek klidu, avšak je možný chov i v běžných mřížových klecích odpovídajících rozměrů. Je nutno také zajistit běžnou zoohygienu chovu, pravidelně vyměňovat podestýlku v klecích a vymývat napaječky a krmítka. Dále je nutno předložit ptákům kvalitní, nejlépe dřevěná bidýlka do klece. Já podávám také brusná bidla, zajišťující obrus drápků a zobáčku a umožňující zdravý úchop pařátky. Denně je také nutno zajistit výměnu vody a vyfoukání slupek zrní z krmítka a doplnění další potravou (práci zrniny loupou a přestože se zdá, že v krmítku je potravy dost, jedná se o slupky, které již nijak nevyužijí).

Přemýšlíte o koupi papouška?

Při své práci veterinárního lékaře, který se z 85 % zabývá ptáky, zejména papoušky, jsem často žádán o radu ohledně koupě papouška. Mnoho problémů s nemocemi, se kterými se setkávám, je navíc přímým důsledkem nerozumné koupě nebo naivity při chovu ptáků. Proto jsem se domníval, že několik myšlenek o pořízení nového ptáka by mohlo být cenných pro nové členy spolku nebo pro ty, kteří se do chovu papoušků pouštějí poprvé.

Papoušci všech druhů jsou atraktivní a přínosní ptáci, ale požadavky na jejich chov a nároky na jejich majitele se mohou velmi lišit od požadavků na ostatní ptáky nebo hospodářská zvířata. Jsou vysoce inteligentní, a proto se snadno nudí, mohou být hluční i destruktivní a větší plemena mají potenciálně dlouhou životnost. Proto je důležité, abyste si byli jisti, že papouška opravdu chcete a že se můžete věnovat jeho péči, než se pustíte do nákupu. Jinými slovy, nikdy nekupujte impulzivně.

V první řadě zvažte své vlastní požadavky. Chcete jediného domácího ptáka jako společníka, který vás bude odměňovat nekonečnými hodinami zábavy a potěšení ze sledování jeho dovádění a poslouchání jeho pozoruhodných mluvících schopností? Nebo snad chcete malou řadu papoušků ve vnitřních klecích nebo voliérách, kteří si budou dělat společnost a tvořit atraktivní sbírku? Při vhodných podmínkách se mohou dokonce rozmnožovat. Nesnažte se, prosím, vybrat si zvíře podle interiéru, nebo ještě hůře, nezacházejte do extrému jako jeden pán, kterého jsem viděl, jak strávil dvě hodiny prohlížením klecí v ptačím centru, listováním v katalozích a rozhovory s personálem. Hledal konkrétní zdobenou stylovou klec, která by se podle něj hodila do jeho obývacího pokoje, a teprve když si klec vybral, uvažoval o tom, jaký druh ptáka by se do ní hodil!

Možná budete chtít přejít k venkovnímu chovu papoušků ve voliérách nebo specializovaných domech s nadějí na jejich chov. Můžete se rozhodnout pro voliéry „blízké přírodě“ s vletovými otvory otevřenými živlům, nebo jít do opačného extrému s uzavřenými a bezpečnými účelovými ubikacemi s vnitřně řízeným osvětlením, vytápěním, vlhkostí a větráním. Obě tyto možnosti vyžadují čas, prostor a značné finanční prostředky. Pozor – chov papoušků je nemoc! – Setkal jsem se s mnoha klienty, kteří začínali s jedním nebo dvěma malými domácími ptáky a rychle přešli k chovu více a větších druhů, a nakonec se museli přestěhovat, aby se jejich sbírka mohla rozrůst.

Pokud máte vážně v úmyslu chovat větší papoušky s úmyslem je rozmnožovat, tvrdím, že lidé, kteří nejprve chovali a odchovali menší druhy, jako jsou andulky,  budou pravděpodobně úspěšnější než ti, kteří se rovnou vrhli na chov velkých ptáků. V chovu papoušků se lze dopustit mnoha chyb a poučit se z nich, zejména pokud se přejde k inkubaci a ručnímu odchovu, a chyby u větších papoušků mohou být velmi drahou lekcí. Je mnohem lepší získat zkušenosti s nástrahami nejprve u jednodušších a levnějších druhů. Tyto poznámky nemají v žádném případě znevažovat úsilí tisíců chovatelů ptáků, kteří tyto druhy úspěšně chovají a rozmnožují a z nichž většina má o svých chovech neuvěřitelné znalosti; jde čistě o zdravý rozum v tom smyslu, že pokud má dojít ke ztrátám, je lepší začít s ptáky, které lze nahradit za pár stokorun, než přijít o papouška, který mohl stát několik desítek tisíc.

Poté, co jste se rozhodli, jaký druh papoušků chcete chovat, zvažte své prostředí a životní styl, abyste zjistili, zda budou vašim ptákům vyhovovat. Všichni ptáci potřebují prostor pro pohyb a roztažení křídel a je zřejmé, že čím větší pták, tím větší bude muset být potřebná klec nebo voliéra, a čím více ptáků budete mít, tím větší obytnou plochu budete potřebovat. Zdánlivě zřejmá skutečnost, kterou však lidé ne vždy berou v úvahu. Pokud předpokládáte, že vaše zvíře bude občas mimo klec na stanovišti nebo dokonce volně létat, myslete na všechna možná nebezpečí pro ptáka, jako jsou jiná zvířata, oheň, děti, pokojové rostliny, které by mohly být jedovaté, sporáky, dveře, okna a podobně. A naopak, zvažte, jaké škody by mohl pták napáchat ve vašem domě, když by rozkousal dřevěné obložení, tapety, rostliny nebo shodil cenné ozdoby!

Myslete také na své sousedy – velcí papoušci, zejména amazoňané a kakadu, jsou velmi hluční. Jejich dvakrát denně za úsvitu a v podvečer se ozývá vokalizace, která může být radostná pro ty, kteří mají ptáky rádi a oceňují, že pouze vyjadřují své zdraví a štěstí, ale může být velkým náporem pro vztahy se sousedy. Pokud tedy žijete v řadové zástavbě nebo na předměstí s dvojdomky, může být váš výběr ptáků zcela odlišný od toho, co byste mohli mít, kdybyste žili v samostatně stojícím domě na hektarech půdy. Musíte se také smířit s tím, že ptáci žijící v místnosti se budou chtít připojit svým „zpěvem“, když zapojíte vysavač nebo se usadíte ke sledování televize!

Jak jsem se již zmínil, papoušci jsou vysoce inteligentní tvorové, a proto vyžadují hodně duševní i fyzické stimulace. Proto je důležité zvážit, kolik času můžete s ptákem (ptáky) trávit. Osamělý ochočený pták bude vyžadovat hodně kontaktu s člověkem a rušná rodinná domácnost, kde je po většinu času živo, pro něj bude pravděpodobně lepší než osamělý život s jedním člověkem, který tráví celý den v práci. Pokud je pták ponechán, měl by mít k dispozici bezpečné hračky na hraní – nemusí to být nic složitějšího než papírová krabička na vajíčka nebo kus tvrdého dřeva a mělo by mu být ponecháno puštěné rádio. Pokud je jeden pták pravidelně dlouho venku, pak je pravděpodobně lepší mít dva nebo tři ptáky pohromadě, aby se s nimi mohl stýkat. Na druhém konci škály, pokud máte několik voliér s chovnými ptáky, může být čas potřebný k jejich krmení a řádné péči o ně značný. Je třeba zajistit, aby se to dalo zvládnout, a navíc je třeba přijmout zvláštní opatření, která pokryjí nepřítomnost v době dovolené nebo nemoci.

Dalším důležitým faktorem při výběru ptáka jsou výdaje – kolik peněz máte k dispozici nebo jste ochotni utratit nejen za ptáka, ale také za nezbytné příslušenství, jako je krmivo a ustájení? Několikrát jsme se setkali s lidmi, kteří s radostí utratí stovky liber za vybraného ptáka, ale pak se zdráhají zaplatit rozumnou cenu za slušnou klec, nebo dokonce nekoupí visací zámek na zabezpečení dveří voliéry! Papoušci nejsou levní domácí mazlíčci a rychlý růst cen v posledních letech nevykazuje žádné známky zpomalení. Legální dovoz se nyní zastavil, zatímco obliba chovu papoušků vzrostla, a jako všechno, co získá vzácnou hodnotu, i papoušek si okamžitě žádá vyšší cenu.

Ještě jsme se neodhodlali ke koupi papouška, ale než se k tomuto kroku odhodláme, je třeba udělat ještě jednu věc – přečíst si o tomto tématu něco více a promluvit si s ostatními chovateli ptáků. O chovu ptáků je k dispozici mnoho vynikajících knih, a pokud jste si skutečně vybrali konkrétního domácího mazlíčka, existují i takové, které se věnují jednotlivým druhům. Čtení a rozhovory s lidmi, kteří si tím již prošli, mohou pomoci vyhnout se některým snadným chybám a nástrahám, které se v chovu ptáků mohou vyskytnout. Opakuji, co jsem řekl dříve, nekupujte si papouška impulzivně, když procházíte kolem výlohy obchodu se zvířaty, ale ten, kdo to pravděpodobně udělá, nebude v první řadě číst tento článek.

Navrhovat zde konkrétní plemena může být pouze osobní názor a jiní poradci mohou mít jiný názor, ale pokud je vaším přáním jediné ručně ochočené zvíře, pak je nejlepší zvolit ptáka z anglického chovu (E/B), nejlépe z ručního odchovu (H/R); ochočit staršího ptáka je stále možné, ale je to samozřejmě obtížnější. Ptáci z venkovního chovu jsou již přizpůsobeni našim klimatickým a povětrnostním podmínkám a jsou obecně zdatní a zdraví; i když jsme se občas setkali s dietními problémy, které vedly k poškození jater a ledvin, pokud bylo v počáteční fázi chovu podáváno příliš mnoho bílkovin.

Když jste se konečně rozhodli, že ptáka opravdu můžete chovat správně, a vybrali jste si vhodný druh, kam si pro svého mazlíčka zajít? Na výběr je kamarád, chovatel nebo prodejce ptáků, inzerenti v časopisech či časopisech nebo obchod se zvířaty. Pokud máte to štěstí, že máte přítele, který vás s chovem ptáků seznámil a který má třeba nějaké přebytky, pak ptáky a jejich chov znáte. Budete vědět, jak jsou krmeni a ustájeni, a můžete zajistit, aby nedošlo k dramatickým změnám v chovu, které by mohly ptáky stresovat. S trochou štěstí budete mít po ruce také přítele, který vám bude i nadále radit a podporovat vás při dalším rozvoji chovu ptáků.

Osobní nebo komerční inzeráty v časopisech nebo webech jako je ifauna.cz, často přinesou právě toho ptáka, kterého hledáte; případně může mít místní obchod s chovatelskými potřebami vhodného kandidáta nebo vám bude schopen sehnat vámi vybraného. S prodejcem je třeba si o ptáku a jeho požadavcích promluvit. Dejte si pozor na zverimex, který se možná nedávno zapojil do obchodu s ptáky a jehož zaměstnanci o prodávaném druhu nic nevědí. Pokud si člověk může promluvit s asistentem, který takové ptáky sám chová, může si být jistý, že jeho diskuse bude mít nějaká fakta a bude se zakládat na osobních zkušenostech.

Obchod, který označuje klece nejen cenovkou, ale také některými informacemi o vědeckých a alternativních běžných názvech, přirozeném prostředí a nárocích na stravu, bude pravděpodobně lepší volbou. Viděl jsem některé provozovny, kde označení jde ještě dál a popisuje výhody a nevýhody jednotlivých ptáků (například – „nepořádní krmiči“, „extrémně destruktivní“ nebo „velmi hluční“). Takoví obchodníci se skutečně snaží, aby ptáci, které prodávají, byli živí tvorové a ne jen dekorativní zboží, a udělají vše pro to, aby zvíře, které si vyberete, bylo vhodné pro vaše potřeby.

Pokud odpovíte na inzerát dodavatele z druhého konce země, pokuste se ptáka před nákupem navštívit a zkontrolovat a dopravit domů. Nikdy mě nepřestane udivovat, jak lidé utratí obrovské částky za ptáka (ptáky), kterého (které) neviděli, a nechají si ho (je) poslat po železnici nebo kurýrem. To je nejen stresující pro ptáky, ale také to znamená, že si kupujete něco, co možná není to, co očekáváte.

Každý renomovaný dodavatel by měl po zakoupení ptáka v přiměřené době poskytovat možnost vrácení peněz nebo výměny. Důvodem může být to, že se ukáže, že vybraný pták neodpovídá vašim požadavkům, a vy byste pak neměli být nuceni držet něco, co není v pořádku; nebo se u zvířete mohou brzy po koupi objevit příznaky nemoci. I navenek zdravý pták může být nositelem různých organismů, které se mohou množit a způsobit onemocnění, pokud je pták ve stresu. Papoušci jsou poměrně choulostiví tvorové a jakákoli změna prostředí nebo rutiny je může stresovat natolik, že se sníží jejich odolnost vůči infekcím. Mnoho prodejců dnes nabízí možnost, aby kupující nechal svůj nákup ve stanovené lhůtě zkontrolovat veterinárním lékařem, aby se ujistil, že se tyto případné problémy nevylíhly.

Doufejme, že se vám nyní podařilo vybrat správného ptáka (ptáky) pro vás a vaši domácnost a že jste našli vstřícného a znalého dodavatele, který vám bude poskytovat podporu i v budoucnu. Založení dospělí ptáci nemívají přílišné problémy s nemocemi, ale přesto je rozumné navázat kontakt s veterinárním lékařem, který má s ptáky zkušenosti, dříve než se objeví potíže, protože tito tvorové potřebují velmi rychle pozornost, pokud nemoci podlehnou.

Užijte si nový vztah s ptákem a začátek pravděpodobně celoživotního koníčku.