Směrnice o trzích finančních nástrojů

Směrnice o trzích finančních nástrojů 2004/39/ES (známá jako „MiFID“) ve znění pozdějších předpisů je právním předpisem Evropské unie, který stanoví harmonizovanou regulaci investičních služeb v 31 členských státech Evropského hospodářského prostoru (28 členských států Evropské unie a Island, Norsko a Lichtenštejnsko). Hlavním cílem směrnice je zvýšit hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele v oblasti investičních služeb. Od 1. listopadu 2007, kdy nabyla účinnosti, nahradila směrnici o investičních službách.

MiFID je základním kamenem akčního plánu Evropské komise pro finanční služby, jehož 42 opatření významně změní fungování trhů s finančními službami v EU. MiFID je nejvýznamnějším právním předpisem zavedeným v rámci „Lamfalussyho“ postupu, jehož cílem je urychlit přijímání právních předpisů na základě čtyřstupňového přístupu doporučeného Výborem moudrých, jemuž předsedal baron Alexandre Lamfalussy. Existují tři další „Lamfalussyho směrnice“ – směrnice o prospektu, směrnice o zneužívání trhu a směrnice o transparentnosti.

MiFID zachovala zásady „pasu“ EU zavedené směrnicí o investičních službách (ISD), ale zavedla koncept „maximální harmonizace“, který klade větší důraz na dohled domovského státu. To je změna oproti předchozím právním předpisům EU o finančních službách, které obsahovaly koncept „minimální harmonizace a vzájemného uznávání“. „Maximální harmonizace“ neumožňuje státům, aby byly „superekvivalentní“ nebo aby „pozlacovaly“ požadavky EU, což by bylo na úkor „rovných podmínek“. Další změnou bylo zrušení „pravidla koncentrace“, podle kterého mohly členské státy požadovat, aby investiční podniky směrovaly pokyny zákazníků přes regulované trhy.

Směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů 1. úrovně, prováděná standardním postupem spolurozhodování Rady Evropské unie a Evropského parlamentu, stanoví podrobný rámec právních předpisů. Dvacet článků této směrnice specifikovalo technická prováděcí opatření (úroveň 2). Tato opatření přijala Evropská komise na základě technických doporučení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry a jednání v Evropském výboru pro cenné papíry s dohledem Evropského parlamentu. Prováděcí opatření ve formě směrnice Komise a nařízení Komise byla oficiálně zveřejněna 2. září 2006.

Doporučujeme:  Futures Strip

Aby bylo možné určit, kterých podniků se směrnice MiFID týká a kterých nikoli, rozlišuje se mezi „investičními službami a činnostmi“ („hlavními“ službami) a „doplňkovými službami“ („vedlejšími“ službami). Podrobnější informace o službách v jednotlivých kategoriích lze nalézt v oddílech A a B přílohy 1 směrnice MiFID 1. úrovně.

Pokud podnik poskytuje investiční služby a činnosti, podléhá směrnici MiFID jak v souvislosti s těmito službami, tak i s doplňkovými službami (a může využít pas MiFID k jejich poskytování v jiných členských státech, než je jeho domovský stát). Pokud však podnik poskytuje pouze doplňkové služby, nepodléhá směrnici MiFID (ale nemůže ani využít pas MiFID).

Směrnice MiFID se vztahuje na téměř všechny obchodovatelné finanční produkty s výjimkou některých devizových obchodů. Patří sem komoditní a jiné deriváty, jako jsou deriváty nákladní, klimatické a uhlíkové, na které se směrnice ISD nevztahovala.

Na tu část činnosti podniku, na kterou se nevztahuje výše uvedené, se směrnice MiFID nevztahuje.

Společnost Celent odhaduje, že v rámci směrnice MiFID dojde ve třech největších jurisdikcích EU (Francie, Německo a Spojené království) k navýšení počtu obchodů o více než 100 milionů ročně. Výdaje se zvýší také, ale pomaleji: z 38 milionů EUR ročně na téměř 50 milionů EUR, jak vyplývá z údajů zveřejněných společností Celent 23. ledna 2007.

Ačkoli cílem směrnice MiFID bylo zvýšit transparentnost cen, roztříštěnost obchodních míst měla neočekávaný dopad. Tam, kde dříve finanční instituce mohla vidět informace pouze z jedné nebo dvou burz, má nyní možnost (a v některých případech i povinnost) shromažďovat informace z mnoha mnohostranných obchodních systémů, systematických internalizátorů a dalších burz z celého Evropského hospodářského prostoru (EHP). To má za následek další množství práce, aby bylo možné těžit z transparentnosti, kterou zavedla směrnice MiFID.

Řešení fragmentace[]

Směrnice MiFID a doprovodná prováděcí směrnice byly až na drobné výjimky transponovány v plném rozsahu a včas. Evropská komise zveřejnila transpoziční tabulku, která odkazuje na seznamy vnitrostátních předpisů, které provádějí směrnice.

Doporučujeme:  Fond soukromého kapitálu

MiFID ve Spojeném království[]

Za regulaci odvětví cenných papírů ve Spojeném království je zodpovědný Úřad pro dohled nad finančním trhem (Financial Conduct Authority, FCA). Do své příručky pravidel a pokynů začlenil směrnici MiFID.

Francouzský zákonodárce provedl směrnici MiFID úpravou francouzského měnového a finančního zákoníku, zejména nařízením č. 2007-544 ze dne 12. dubna 2007 a vyhláškami 2007-901 a 2007-904 ze dne 15. května 2007. Úřad pro finanční trh (AMF) rovněž aplikoval směrnici MiFID do svých obecných předpisů (Règlement Général).

V dubnu 2010 vydal CESR konzultační dokumenty k revizi MiFID. Konzultační období bylo krátké a skončilo 31. května 2010. Dne 17. května 2010 se v Paříži konalo otevřené slyšení. Veřejné odpovědi na konzultace jsou nyní k dispozici, i když řada institucí předložila také důvěrné odpovědi.

Po veřejném slyšení, které se konalo v září 2010, zveřejnila Evropská komise 8. prosince 2010 rozsáhlou veřejnou konzultaci týkající se revize směrnice MiFID (MiFID II), kterou doprovodila tiskovou zprávou a často kladenými otázkami. Uzávěrka veřejné konzultace byla naplánována na 2. února 2011. Dne 26. května 2011 bylo oznámeno, že Komise pracuje na předložení svých návrhů do konce roku 2011.

Dne 20. října 2011 přijala Evropská komise formální návrhy směrnice o trzích finančních nástrojů, kterou se zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (směrnice MiFID II), a nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFIR), které by rovněž změnilo navrhované nařízení o infrastruktuře evropských trhů [EMIR] týkající se OTC derivátů, ústředních protistran a registrů obchodních údajů.

V březnu 2012 navrhl poslanec Evropského parlamentu Markus Ferber pozměňovací návrhy k návrhům Evropské komise, které mají posílit omezení vysokofrekvenčního obchodování a manipulace s cenami komodit. Asociace pro finanční trhy v Evropě (AFME) ve své formální odpovědi Ferberovi uvedla zejména obavy z požadavku, aby všechny algoritmy běžely nepřetržitě, protože by to znemožnilo využití makléřských algoritmů k provádění příkazů klientů. Vytvoření pravidel pro organizovaný obchodní systém (OTF) vyvolalo obavy také kvůli jejich navrhovanému zákazu obchodování na vlastní účet v brokerských křížových sítích, což by brokerům znemožnilo využívat své pooly k odbourávání rizika jménem klienta nebo samotné banky.