Tomarsa (307-371) byl patriarchou Východu v letech 363 až 371, nástupcem Barba’šmina a předchůdcem Kajjomy.
Tomarsa se narodil v roce 307 n. l. do chaldejské rodiny a v době pronásledování křesťanů Šapúrem II. se zapletl s podzemní církví Východu. V roce 363 n. l., po smrti Juliana Odpadlíka v bitvě, byl Šapúr II. přesvědčen, že Julianova smrt je Božím trestem za Julianovo pohanství a za jeho odpadlictví od křesťanství, a rozhodl se zvrátit své pronásledování křesťanů, uzavřít mír s Julianovým hlavním velitelem Jovianem a nařídit obnovu kostelů. Biskupové pak vybrali Tomarsu jako nového patriarchu Východu a on věnoval veškeré své úsilí obnově kostelů. Opravoval nájmy v kázni způsobené pronásledováním, nutil věřící uzavírat legitimní sňatky a dovoloval pouze starcům stát se mnichy (protože církvi docházeli mladí členové). Zemřel v Seleucii v roce 371.