Švéd II.

Sven II. Estridsson Dánský (1019-28. dubna 1074) byl dánský král v letech 1047-1074, nástupce norského krále Magnuse I. a předcházející dánského krále Haralda III. Sven získal nezávislost Dánska na Norsku poté, co porazil Magnuse i Haralda Hardradu a je považován za posledního z vikinských králů Dánska a prvního středověkého.

Sweyn Estridsson se narodil v roce 1019 v Anglii jako syn hraběte Ulfa a Estrid Svendsdatterové, dcery Sweyna Forkbearda. Vyrostl jako vojenský vůdce a v roce 1040 drancoval zemi mezi řekami Labe a Weser pod vedením švédského krále Anunda Jakuba. V roce 1042 se stal jarlem Jutska pod vedením norského krále Magnuse I., ale velký generál Sweyn se později prohlásil králem. Po několika porážkách byl nucen uprchnout do Švédska, ale podařilo se mu ve Skane vybudovat opěrný bod. V roce 1045 spojil síly s Haraldem Hardradou proti Magnusovi a na smrtelné posteli v roce 1047 mu Magnus udělil Dánsko. Harald Hardrada nebyl ochoten rozdělit Magnusovo království se Sweynem, a tak spolu oba bývalí spojenci bojovali. V roce 1064 uzavřel Sweyn mír s Haraldem, který požadoval, aby Sweyn uznal jeho vládu nad Norskem výměnou za uznání Sweyna jako krále Dánska. Král Sweyn byl považován za posledního vikingského krále Dánska a prvního středověkého a zemřel v roce 1074.

Doporučujeme:  Jan Hrubý