Řehoř I. (540 – 15. března 604) byl papežem v letech 590 až 604, nástupcem papeže Pelagia II. a předcházejícím papežem Sabinianem.
Řehoř se narodil v roce 540 n. l. staršímu Řehořovi, církevnímu lékaři. Sám se stal členem klášterního řádu a nebyl vždy příjemný ani shovívavý; donutil mnicha, aby zemřel bez přátel a sám za krádež tří zlatých. Řehoř věřil, že trest za něčí hříchy může začít na smrtelné posteli, a hodil tělo s mincemi na hromadu hnoje, řekl mu, aby si vzal peníze s sebou do zatracení. V letech 579 až 585 n. l. byl velvyslancem v Konstantinopoli a Byzantské říši a v roce 590 n. l. byl vysvěcen na papeže. Řehoř poslal Augustina z Canterbury do Anglie, kde založil anglikánskou církev. Řehořovi je také připisováno zahájení středověkého papežství kvůli jeho spisům a Jan Kalvín řekl, že byl posledním velkým papežem.