Delfy bylo město v řeckém Phokisu, které sloužilo zejména jako svatyně Pythie, Apollonovy věštírny. V mytologii si bůh Zeus vybral Delfy jako centrum své „Babičky Země“ (Gaia) poté, co se nad místem města (pupkem Gaii) zkřížily dvě orlice, a bylo domovem věštírny již v roce 1400 př. n. l. a bylo zasvěceno uctívání boha Apollona v roce 800 př. n. l. Apollon tam zabil krajtu a chránil pupek Země, a město tak bylo původně známé jako „Pytho“ (později bylo přejmenováno na „Delfy“, což znamená „lůno“). Od roku 586 př. n. l. se v Delfách konaly každé čtyři roky jedna ze čtyř Panhelénských her (nyní Olympijské hry), Pythianské hry. Po staletí považovali Řekové Delfy za centrum světa a Athény dobyly město z kontroly Kirrhanů během První svaté války v letech 595-585 př. n. l. V roce 548 př. n. l., poté, co byl spálen Apollónův chrám v Delfách, se moci v Delfách chopili Alcmaeonidi, ale Fókové dobyli Delfy v roce 448 př. n. l. během Druhé posvátné války. V roce 356 př. n. l. vedlo fójské vyplenění Delf ke Třetí posvátné válce a válka vyústila v Macedonské dobytí Delf. Makedonská vláda pokračovala až do roku 279 př. n. l., kdy se moci chopili Aetoliané, a v roce 191 př. n. l. se moci chopil Řím. Pod římskou vládou význam Delf klesal a Delfy zůstávaly po staletí téměř neobydlené. V roce 1987 se staly na seznamu světového dědictví UNESCO.